|
|
„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové
Jedličková, Alice ; Piorecká, Kateřina
Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika desítek let. Literární kritika prózu proto označovala za románovou kroniku, vedl ji k tomu také autorčin etnograficky poučený přístup v popisech prostředí i obvyklých činnostech postav hovořících spolu autentickým dialektem. Autorčin záměr byl ovšem jiný, jak o tom svědčí prvotní rozvrh díla, autorský deník, rukopis románu i osobní korespondence. Potvrzuje to i rozbor výstavby vyprávění: Rozvinutím románové metody založené na objektivizujícím vyprávění a odvážné časové konstrukci se Novákové podařilo vytvořit román o individuálních podobách času žitého pod tíhou nezvratného, neúprosného chodu času fyzikálního.
|
|
|
Maryse Condé a její romány Heremakhonon a Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem
Hauner, Andrew Jan ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Záměrem práce je zanalyzovat první román, Heremakhonon (1976), a nejúspěšnější román, Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), spisovatelky Maryse Condéové (nar. 1937), jedné z nejvýznamnějších osob frankofonní literatury 20. století (jež je v českém prostředí dosud téměř neznámá a jejíž dílo nebylo do češtiny přeloženo). Základní, spojující formální prvek těchto románů, tj. vyprávějící protagonistka, je pojímán jako tázání se po individuální i kolektivní identitě, při němž Maryse Condéová z (ne)osobních důvodů problematizuje určitá teoritická paradigmata identity.
|
host ::
RSS.